Dewoitine D.510C "Čína"(1/72 AZ model)
Napsal: 19 kvě 2024, 09:57
Dokončen další model. Velice zajímavý letadýlko. Tmelil jsem vteřiňákem. Celkově divný rytí na modelu. Obtisky celkem v pohodě. Barvy Vallejo Metal Color White Alluminium+odstíny odlišený čedou. Zvrchu fleky Olivově zelenou.
Kamufláž: D.510C, 17. peruť, číslo 5921, pilot Kapt. Shen Tse-Liu(4 sestřely+5 společných,1 poškozený)Chengdu, Čína, 1939.
V roce 1937 nakoupila Čína na cestě po Evropě 34 Dewoitinů 510, 12 MS-406 a další letouny. Původně chtěla Čína i ve Velké Británii, kde objednala 36 Gladiatorů Mk.I v Německu 100 Hs-123 a Ju-86, v Itálii 12 Fiatů G.50. Nakonec to dopadlo tak, že Italové odmítli(ve skutečnosti G.50 se ani nevyráběl ještě min do roku 1939), Němci si začali vymýšlet různé podmínky nákupu. Čína neměla dostatek zahraniční měny a proto byla objednávka zrušena a 12 Hs-123, které už putovali lodí do Číny jim Německo nechalo. 12 objednaných a zaplacených Ms-406 dorazilo do francouzské Indočíny, ale guvernér je zadržoval až do roku 1940, kdy je zabavilo francouzské letectvo a nasadilo k ochraně Indočíny. Čína obdržela nakonec pouze 24 D.510 i s 10 francouzskými piloty a 8 mechaniky najatými ve Francii. V červnu 1938 byla založena 41. dobrovolnická peruť. Zde byli i dva Američané a jeden Brit. Po počátečních nasazeních 9 D.510 v Kunmingu se zjistilo, že francouzští piloti nejsou o nic lepší než nevycvičení Číňani. Francouzi dělali problémy, nebyla disciplína, jeden dokonce odjel domů bez dovolení a co hůř, tak když byly nálety, tak ani neodstartovali. Čína tedy po jednom náletu, kdy zahynulo 60 žen a dětí 41. perut rozpustila a Francouze poslala domů.
Čína poté používala D.510 k výcviku, kde bohužel došlo i na několik nehod a ztrát z důvodu bojových akcí, kdy se studenti zapletli do boje. V dubnu 1939 měly být přesunuté D.510 k 26. peruti, ale velitel je odmítl pro nevyhovující vlastnosti letadel k výcviku. Letouny byl tedy přesunuty k 17. peruti do Chengdu. Tato peruť používala Hawky III, I-15Bis, I-153 a Hawky 75 s pevným podvozkem. Bylo zde i mnoho zkušených pilotů co měli na kontě i několik sestřelů. Jedním z nich byl i Shen Tse-Liu. Tento pilot dosáhl 4 sestřelů(+ 5 skupinových) na letounech Fiat Cr.32, I-15bis, D.510C a I-153. Na D.510 se mu podařil husarský kousek, kdy 4. listopadu 1939 při náletu na Lanchou sestřelil při čelním útoku velitele 13. Kutai Plukovníka Okudu. Ten velel formaci 72 bombardérů G3M Nell. Japonci přišli o 4 bombardéry. Číňani o přišli díky ochranné střelbě o 2 D.510, 4 I-15Bis a 2 I-16. Shen Tse-Liu letěl na D.510 číslo 5921. Jeho kolega poručík Chen Kwei-Min na čísle 5924 musel s prostřílenou nádrží také nouzově přistát.
Shen Tse-Liu zahynul při masakru 14. března 1941, kdy 12 zbrusu nových letounů A6M2 Zero z 12. Kokutai zaútočilo na kombinovanou formaci 31 I-153 z 5. stíhací skupiny a 11 I-15Bis z 3. stíhací skupiny a připletli se tam i 3 I-15Bis z 32. perutě. Zde se projevila technologická převaha 12 letounů Zero. Mimochodem piloti Zer nahlásili 27 sestřelů, 3 pravděpodobné a 7 zničených na zemi bez vlastních ztrát. Ve skutečnosti Číňani ztratili 12 I-153 a I-15Bis, 7 poškozeno a 8 pilotů zahynulo. Mezi těmi osmi piloty byly vesměs zkušení piloti. Čínští piloti nárokovali 6 sestřelů(Japonci byli beze ztrát). Na jeho počest bylo letiště v Chengdu přejmenováno na letiště Tse-Liu. V roce 1941 se postupně nahradil zbytek D.510 za sovětské I-16.
Kamufláž: D.510C, 17. peruť, číslo 5921, pilot Kapt. Shen Tse-Liu(4 sestřely+5 společných,1 poškozený)Chengdu, Čína, 1939.
V roce 1937 nakoupila Čína na cestě po Evropě 34 Dewoitinů 510, 12 MS-406 a další letouny. Původně chtěla Čína i ve Velké Británii, kde objednala 36 Gladiatorů Mk.I v Německu 100 Hs-123 a Ju-86, v Itálii 12 Fiatů G.50. Nakonec to dopadlo tak, že Italové odmítli(ve skutečnosti G.50 se ani nevyráběl ještě min do roku 1939), Němci si začali vymýšlet různé podmínky nákupu. Čína neměla dostatek zahraniční měny a proto byla objednávka zrušena a 12 Hs-123, které už putovali lodí do Číny jim Německo nechalo. 12 objednaných a zaplacených Ms-406 dorazilo do francouzské Indočíny, ale guvernér je zadržoval až do roku 1940, kdy je zabavilo francouzské letectvo a nasadilo k ochraně Indočíny. Čína obdržela nakonec pouze 24 D.510 i s 10 francouzskými piloty a 8 mechaniky najatými ve Francii. V červnu 1938 byla založena 41. dobrovolnická peruť. Zde byli i dva Američané a jeden Brit. Po počátečních nasazeních 9 D.510 v Kunmingu se zjistilo, že francouzští piloti nejsou o nic lepší než nevycvičení Číňani. Francouzi dělali problémy, nebyla disciplína, jeden dokonce odjel domů bez dovolení a co hůř, tak když byly nálety, tak ani neodstartovali. Čína tedy po jednom náletu, kdy zahynulo 60 žen a dětí 41. perut rozpustila a Francouze poslala domů.
Čína poté používala D.510 k výcviku, kde bohužel došlo i na několik nehod a ztrát z důvodu bojových akcí, kdy se studenti zapletli do boje. V dubnu 1939 měly být přesunuté D.510 k 26. peruti, ale velitel je odmítl pro nevyhovující vlastnosti letadel k výcviku. Letouny byl tedy přesunuty k 17. peruti do Chengdu. Tato peruť používala Hawky III, I-15Bis, I-153 a Hawky 75 s pevným podvozkem. Bylo zde i mnoho zkušených pilotů co měli na kontě i několik sestřelů. Jedním z nich byl i Shen Tse-Liu. Tento pilot dosáhl 4 sestřelů(+ 5 skupinových) na letounech Fiat Cr.32, I-15bis, D.510C a I-153. Na D.510 se mu podařil husarský kousek, kdy 4. listopadu 1939 při náletu na Lanchou sestřelil při čelním útoku velitele 13. Kutai Plukovníka Okudu. Ten velel formaci 72 bombardérů G3M Nell. Japonci přišli o 4 bombardéry. Číňani o přišli díky ochranné střelbě o 2 D.510, 4 I-15Bis a 2 I-16. Shen Tse-Liu letěl na D.510 číslo 5921. Jeho kolega poručík Chen Kwei-Min na čísle 5924 musel s prostřílenou nádrží také nouzově přistát.
Shen Tse-Liu zahynul při masakru 14. března 1941, kdy 12 zbrusu nových letounů A6M2 Zero z 12. Kokutai zaútočilo na kombinovanou formaci 31 I-153 z 5. stíhací skupiny a 11 I-15Bis z 3. stíhací skupiny a připletli se tam i 3 I-15Bis z 32. perutě. Zde se projevila technologická převaha 12 letounů Zero. Mimochodem piloti Zer nahlásili 27 sestřelů, 3 pravděpodobné a 7 zničených na zemi bez vlastních ztrát. Ve skutečnosti Číňani ztratili 12 I-153 a I-15Bis, 7 poškozeno a 8 pilotů zahynulo. Mezi těmi osmi piloty byly vesměs zkušení piloti. Čínští piloti nárokovali 6 sestřelů(Japonci byli beze ztrát). Na jeho počest bylo letiště v Chengdu přejmenováno na letiště Tse-Liu. V roce 1941 se postupně nahradil zbytek D.510 za sovětské I-16.
