Tak konečně hotovo! Stavba naplánovaná na 2 měsíce se mi natáhla na jednou tolik a opravdu jsem rád, že ji mám za sebou. A vzpomínám, komu jsem ještě slíbil postavit nějaký model, abych se z toho nějak vyvlíknul. Prostě když se potěšení z koníčku změní na povinnost, je to, alespoň u mne, na pytel, vždycky ...
Zbarvení klasika podle návodu Eduardu a JaPo RLM75/83/76. Barvy Gunze. Znaky na křídlech a trupu jsem poprvé v životě stříkal (někde se to naučit musím, že), masky Montex na Bf 109G-10 JG52 na model Hasegawa. Abych si ušetřil práci, zvolil jsem číslo 11, prokazatelně existovalo, jen fotka se nedochovala (pokud nějaká někdy existovala). Ale 11ka se na milimetrový maskovací papír Tamiya dělala podstatně lépe...

Masky na znak ROA na SOP také samodomo, nemaje plotr, oprášil jsem sadu křivítek ještě z průmky. Dekály jsou tedy pouze popisky a chodníček na křídlech. Patina, no, také byla

. Oleje, pigmenty, pastelky AK, šminky Tamiya. A tak už vím, že patinovat 32ku je fakt vopruz, za dobu patinování celé 109F-4 1:72 Eduard jsem u tohoto modelu měl napatinované jedno křídlo. Uff... Model se mi dost líbil, bohužel jsem dostal nápad a přelakoval model polomatem MRP.
Zelenošedá hrouda... Na opakovaný postup už jsem opravdu neměl sílu...
Závěr : musím si uklidit svůj pracovní stůl a zvětšit pracovní plochu. Když stůl nestačil a já se i s modelem a vercajkem přesunul do obývacího pokoje, rodina, kupodivu

, měla problém... A když si pomyslím, že někde v hloubi kitníku čekají např. F-105G nebo F-14D 1:32, tak by ten problém mohl být ještě větší...